O práci s kloubovým nakladačem aneb umíte nakládat? Čtvrtá část: Údržba, přeprava a co se jinam nevešlo

Dnes se dostáváme především k údržbě. Alfou a omegou je pravidelné mazání stroje dle mazacího plánu, který je uveden v návodu k obsluze a někdy bývá i vylepen přímo na stroji. V případě centrálního mazání je třeba kontrolovat jeho funkčnost minimálně jednou za týden a nespoléhat se na to, že vždy musí pracovat bezchybně.

Jestliže je okolo všech čepů vidět mazací tuk, je vše v pořádku. Poznámka na okraj k polo- a automatickým mazacím systémům: některé mazací systémy nejsou rozvedeny ke všem mazacím bodům. Tyto body je pak třeba obejít a ručně namazat lisem. Zejména pokud pořizujete starší nakladač z druhé ruky, ověřte nejen funkci, ale i rozvedení centrálního mazání, ať víte, na čem jste.

Co se motoru týká, měli bychom věnovat pozornost kontrole stavu motorového oleje. Každý strojník by měl vědět, kde je měrka oleje, kde doplňovací hrdlo a jaký motorový olej je předepsaný, anebo alespoň vědět, kde všechny tyto údaje najde – opět v návodu k obsluze. Může se stát, že motor začne kouřit. Když kouří bíle, může být v palivu voda nebo může být prasklá hlava, pokud kouří černě, „žere“ olej. Pokud kouří modře, může to být obojí.

V případě, že je motor osazen turbodmychadlem, je třeba dodržovat několik zásad, které ale platí všeobecně pro jakýkoliv přeplňovaný motor. Turbodmychadlo je to první, co se po studeném startu zahřeje, protože je hned na výfuku. Také zde tedy platí zásady postupného zatěžování studeného motoru provozem v mírném režimu, zejména v zimě. O tom jsme ale již psali ve druhém dílu článku v kapitole Provoz po studeném startu.

Pokud stroj pracuje celý den, nakládá a těží bez zastavení, je vhodné a doporučuje se nechat po práci turbodmychadlo (ale i motor) chvíli běžet na volnoběh a nechat zchladnout na běžnou provozní teplotu. Když si vezmete, že motor má maximální otáčky třeba 2000 ot/min. a turbodmychadlo plnicího vzduchu podle typu i 150 000 ot/min., je to velký nepoměr. Také tepelné zatížení motoru i turbodmychadla je v těžkém provozu značné. Když se pak motor vypne ve vysokých otáčkách, zastaví se, ale turbo se stále ještě točí (i když to není slyšet), v tom okamžiku již ale není mazáno! Když se toto praktikuje dlouhodobě, může se turbodmychadlo poškodit.

Druhou věcí je, že lopatky turbíny dmychadla na výfukové straně tak mohou při volnoběhu snáze ještě za provozu zchladnout na běžnou provozní teplotu. V opačném případě musí snášet nejen vrtule dmychadla, ale i hřídel, tělo turbodmychadla i hlavy motoru, značné tepelné zatížení a materiálové pnutí. Z tohoto důvodu se doporučuje po delší práci ve vysokých otáčkách, a zvláště také po těžkých šichtách, nechat motor chvíli "vydýchat" a vždy jej vypínat při volnoběžných otáčkách. 

K tématu turbodmychadel na závěr:  I turbodmychadlo má svou životnost, kterou lze výrazně ovlivnit způsobem jízdy s nakladačem a dodržováním výše popsaných zásad studených startů a zhasínání motoru. Pokud dojde k poškození turbodmychadla, nejčastěji se to projeví neobvyklou a výrazně zvýšenou kouřivostí motoru. Bude vám také výrazně ubývat hladina oleje na měrce. Způsoby opravy jsou v zásadě dva – v prvním případě, kdy závadu turba vy nebo servis poznáte zavčas, lze turbodmychadlo opravit. Použije tzv. opravárenská sada a vymění se sada kluzných ložisek a případně se lopatky turbíny i dmychadla zkalibrují. Druhý způsob je výměna turbodmychadla za nové. Je nutno podotknout, že ne vždy je nutná výměna turbodmychadla za zcela nové, i repasované může být plnohodnotným řešením. Rozdíl mezi výměnou turbodmychadla za nové a repasí je především +/- poloviční cena repase. To jsme ale zabrousili k jinému, samostatnému tématu turbodmychadel, o tom třeba někdy příště.

Naší péči by neměl uniknout ani hydraulický olej a žádná z dalších provozních kapalin. Kromě doplňování a kontrolování jejich hladin nesmíme zapomínat na jejich předepsané intervaly výměn.

Kontrolky v kabině k nám mluví jasnou řečí: oranžové jsou výstražné, červené je potřeba ihned řešit. Pokud vidíte, že někde teče olej, že se na výložníku objevila prasklina nebo jsou vůle na čepových spojeních, je to signál k rychlé reakci, aby mohla být závada co nejrychleji a nejlevněji odstraněna.

Strojník by měl vědět, co kde najde v návodu k obsluze, a kam volat v případě problému. Pracuje-li na stroji více posádek, je nezbytné, aby si předávaly informace o stavu stroje při střídání směn, k těmto účelům doporučujeme vést provozní deník stroje. V praxi se také velmi osvědčilo mít v kabině stručný přehled nezbytné denní kontroly stroje, zásad a kontaktů, kam se obrátit v případě potřeby.

Vraťme se krátce ještě k  tématu pneumatik. Charakter nasazení je rozhodující pro použitý dezén pneu, například v pískovnách se nejčastěji používá dezén L3, do lomového nasazení či na tvrdé povrchy nejvíce L5. Tato otázka je jasná, každý dodavatel strojů vybaví nový nakladač vhodnými pneumatikami. Otázka životnosti pneumatik je téma častých diskuzí, základní ovlivňující faktory jsou podmínky provozu, zacházení strojníka a také správný tlak v pneumatikách. Nesprávné nehuštění výrazně poškozuje a zkracuje jejich životnost. Časem přijde okamžik, kdy je třeba pneumatiky vyměnit za nové. Nechme stranou jednotlivé výrobce, vždy je ale nutné při výměně pneu zachovat dezén vhodný pro daný provoz.

Posledním, ale také důležitým aspektem je přeprava nakladače. Zejména u velkých nakladačů nepřipadá jízda po vlastní ose v úvahu zejména kvůli přílišným rozměrům a hmotnosti a je nutno použít podvalník. Pozor na rozměry nakladače. Cokoliv, co je širší než 3 m a vyšší než 4 m, je nadměrný náklad. Při najíždění na podvalník platí několik pravidel, vztažených zejména k bezpečnosti.

V první řadě, před najetím by pneumatiky nakladače, nájezdy i ložná plocha podvalníku měly být čisté, aby při najíždění a při přepravě nemohlo dojít ke skluzu nebo dokonce k pádu z ložné plochy. Na podvalník se najíždí pomalu na jedničku,  nejčastěji popředu a se zvednutou lopatou tak, aby bylo dobře vidět na ložnou plochu. U velkých strojů je lépe využít pomoci navigátora. To platí dvojnásob u kloubem řízených nakladačů s velkou šířkou, kdy při najíždění často pneumatiky částečně přesahují přes boky podvalníku. Po najetí vždy zabrzděte parkovací brzdu. Výložník je dobré položit pevně na podlahu plochy, nejčastěji přední hranou lopaty ke stupňovému zvýšení ložné plochy podvalníku,. Tak je zajištěn proti posunu vpřed. Dále je nezbytné zajistit nakladač proti bočnímu posuvu, nejlépe ráčnovými řetězy a uvázat je protisměrně, např. vazné oko na přední nápravě vlevo za oko na pravém boku podvalníku a naopak. V žádném případě přepravu nepodceňujte a nakladač vždy zajistěte. Samozřejmě to platí nejen u přepravy kolových strojů ale i u pásové techniky. Havárií z nedbalosti, pádů z podvalníku, vážných zranění, finančních škod a hlavně vzniklých velkých problémů již byla celá řada a ve večerních zprávách na Nově jako další případ být jistě nechcete. Sjíždění z podvalníku věnujte též zvýšenou opatrnost, i zde oceníte pomoc navigátora.

To bylo asi tak vše, co jsme vám chtěli napsat o práci s kolovým nakladačem. Děkujeme za trpělivost i pozornost, další informace naleznete v návodě k obsluze ke svému stroji nebo u vašeho dodavatele strojů. A pokud máte nějaký vyzkoušený „fígl“, jen uvítáme, když se o něj podělíte formou komentáře pod článkem. 

Komentáre

Aby ste sa mohli vyjadriť, prihláste sa alebo si vytvorte užívateľský účet.